﻿1
00:00:02,350 --> 00:00:03,930
Sledujete ESOcast!

2
00:00:04,580 --> 00:00:07,800
Špičková věda a živé příběhy ze zákulisí ESO, 

3
00:00:07,800 --> 00:00:10,360
Evropské jižní observatoře.

4
00:00:10,360 --> 00:00:17,650
Průvodcem při zkoumání hranic možností je Dr. J, alias Dr. Joe Liske.

5
00:00:20,360 --> 00:00:23,230
Vítám vás u sledování mimořádné epizody ESOcast.

6
00:00:23,230 --> 00:00:27,790
S blížícím se 50. výročím ESO v říjnu 2012

7
00:00:27,790 --> 00:00:30,330
přineseme osm zvláštních vydání,

8
00:00:30,330 --> 00:00:35,490
která nás seznámí s prvními 50 lety zkoumání jižní oblohy observatořemi ESO.

9
00:00:40,060 --> 00:00:44,620
Ostré vidění

10
00:00:46,000 --> 00:00:49,570
Na velikosti záleží - alespoň pokud jde o zrcadla dalekohledů.

11
00:00:49,570 --> 00:00:54,650
Ale větší zrcadla musí mít velkou tloušťku, aby se vlastní vahou nedeformovala.

12
00:00:55,320 --> 00:00:59,590
Opravdu velká zrcadla se však bez ohledu na tloušťku tak jako tak deformují.

13
00:01:00,660 --> 00:01:07,340
Řešení? Tenká, lehká zrcadla - a kouzelnický trik zvaný aktivní optika.

14
00:01:08,310 --> 00:01:11,330
ESO začala razit cestu této technologii koncem 80. let.

15
00:01:11,330 --> 00:01:14,020
prostřednictvím NTT - "Teleskopu nové technologie".

16
00:01:15,430 --> 00:01:17,690
A tohle je současná špička.

17
00:01:17,690 --> 00:01:23,740
Zrcadla teleskopů VLT mají průměr 8,2 metrů...

18
00:01:23,740 --> 00:01:26,480
...ale tloušťku jen 20 centimetrů.

19
00:01:27,310 --> 00:01:28,310
A tohle je to kouzlo:

20
00:01:28,970 --> 00:01:31,310
počítačem řízený podpůrný systém se stará o to,

21
00:01:31,310 --> 00:01:37,060
aby zrcadla měla po celou dobu požadovaný tvar s nanometrovou přesností.

22
00:01:53,620 --> 00:01:56,930
VLT je vlajkovou lodí ESO.

23
00:01:56,930 --> 00:02:03,840
Jde o čtyři teleskopy pracující společnými silami na vrcholu Cerro Paranal v severní Chile.

24
00:02:03,840 --> 00:02:06,020
Byly vybudovány koncem 90.let

25
00:02:06,020 --> 00:02:10,720
a jsou vybaveny nejlepšími dostupnými astronomickými technologiemi.

26
00:02:15,560 --> 00:02:20,910
Uprostřed pouště Atacama vytvořila ESO astronomický ráj.

27
00:02:36,220 --> 00:02:38,540
Vědci bydlí v La Residencia,

28
00:02:38,540 --> 00:02:42,220
penzionu částečně ukrytém pod prachem a kamením

29
00:02:42,220 --> 00:02:44,370
jednoho z nejsušších míst na této planetě.

30
00:02:44,850 --> 00:02:50,920
Uvnitř však bují palmy, láká bazén a...  vynikající chilské dobroty

31
00:02:54,240 --> 00:02:54,510
Samozřejmě,

32
00:02:54,510 --> 00:02:59,000
"obchodním trhákem" VLT není bazén,

33
00:02:59,000 --> 00:03:02,770
ale bezkonkurenční pohled na vesmír.

34
00:03:07,580 --> 00:03:11,690
Bez tenkých zrcadel s aktivní optikou by VLT nebyl realizovatelný. 

35
00:03:12,180 --> 00:03:13,260
Je tu však ještě něco.

36
00:03:13,260 --> 00:03:18,530
Hvězdy se i v nejlepších a největších dalekohledech jeví rozmazané.

37
00:03:18,530 --> 00:03:22,570
Proč? - Zemská atmosféra obraz zkresluje.

38
00:03:27,280 --> 00:03:31,390
Představme si druhý kouzelnický trik: adaptivní optiku.

39
00:03:33,110 --> 00:03:39,390
Do noční oblohy nad Paranalem vystřelují laserové paprsky, aby vytvořily umělé hvězdy.

40
00:03:39,390 --> 00:03:43,000
Snímače pomocí umělých hvězd měří zkreslení způsobené atmosférou.

41
00:03:43,000 --> 00:03:46,130
A několikasetkrát za sekundu

42
00:03:46,130 --> 00:03:50,400
je obraz korigován pomocí počítačem ovládaných pružných zrcadel.

43
00:03:51,910 --> 00:03:57,670
A výsledek? Jako kdyby chvějící se vzduch vůbec neexistoval.

44
00:03:58,070 --> 00:03:59,430
Podívejte se na ten rozdíl!

45
00:04:06,450 --> 00:04:09,860
Mléčná dráha je velká spirální galaxie.

46
00:04:09,860 --> 00:04:14,170
A v jejím jádru – 27 000 světelných roků od nás –

47
00:04:14,170 --> 00:04:19,610
se ukrývá tajemství, které ESO pomocí VLT pomohla odhalit.

48
00:04:21,839 --> 00:04:25,490
V pohledu na jádro Mléčné dráhy nám brání těžká prachová mračna.

49
00:04:25,490 --> 00:04:29,540
Citlivé infračervené kamery však dokáží prachem proniknout

50
00:04:29,540 --> 00:04:32,270
a odkrýt, co se nachází za nimi.

51
00:04:38,200 --> 00:04:43,540
S podporou adaptivní optiky odhalily desítky rudých obrů.

52
00:04:43,850 --> 00:04:47,480
A během let je vidět, jak se hvězdy pohybují!

53
00:04:47,480 --> 00:04:52,250
Obíhají okolo neviditelného objektu v samém centru Mléčné dráhy.

54
00:04:54,020 --> 00:04:59,650
Z jejich pohybu lze usoudit, že neviditelný objekt musí mít mimořádně velkou hmotnost.

55
00:05:00,420 --> 00:05:06,980
Je to černá veledíra o hmotnosti 4,3 miliónů hmotnosti Slunce.

56
00:05:07,710 --> 00:05:11,740
Astronomové dokonce pozorovali výrony plynu z oblaků,

57
00:05:11,740 --> 00:05:13,490
které padají do černé díry.

58
00:05:13,490 --> 00:05:18,440
To vše bylo odhaleno díky schopnostem adaptivní optiky.

59
00:05:20,320 --> 00:05:25,030
Tenká zrcadla a aktivní optika tedy umožnily stavbu obřích teleskopů.

60
00:05:25,030 --> 00:05:28,030
A adaptivní optika se postará o chvění vzduchu,

61
00:05:28,030 --> 00:05:31,410
takže získáváme mimořádně ostré obrazy.

62
00:05:32,190 --> 00:05:34,240
To ale ještě nejsou všechy kouzelnické triky.

63
00:05:34,240 --> 00:05:38,420
Je tu ještě třetí. Jmenuje se interferometrie.

64
00:05:41,060 --> 00:05:44,010
VLT tvoří čtyři dalkekohledy.

65
00:05:44,010 --> 00:05:50,150
Společně mohou fungovat jako virtuální teleskop o průměru 130 metrů.

66
00:05:52,710 --> 00:05:58,330
Světlo soustředěné jednotlivými dalekohledy se systémem vakuových tunelů

67
00:05:58,330 --> 00:06:01,440
přivádí do jednoho místa v podzemní laboratoři.

68
00:06:03,200 --> 00:06:09,260
Tady se světelné vlny skládají pomocí laserové metrologie a složitých zpožďovacích linek.

69
00:06:14,140 --> 00:06:19,050
Výsledkem je světlo získané spojenými silami čtyř 8,2 metrových zrcadel,

70
00:06:19,050 --> 00:06:25,350
a ostříží zrak imaginárního teleskopu velkého jako padesát tenisových kurtů.

71
00:06:28,220 --> 00:06:31,990
Čtyři pomocné dalekohledy dávají celé soustavě větší flexibilitu.

72
00:06:31,990 --> 00:06:35,320
Oproti čtyřem obrům se mohou zdát maličké.

73
00:06:35,320 --> 00:06:39,970
I tak mají jejich zrcadla průměr 1,8 metrů.

74
00:06:39,970 --> 00:06:45,560
To je více než měřilo před sto lety zrcadlo největšího dalekohledu na světě!

75
00:06:47,280 --> 00:06:50,050
Optická interferometrie je tak trochu zázrak.

76
00:06:50,050 --> 00:06:54,250
Hvězdný zázrak, který vládne v poušti.

77
00:06:54,250 --> 00:06:58,250
A výsledky jsou působivé.

78
00:07:00,360 --> 00:07:04,830
Interferometr VLT rozliší 50x menší detaily

79
00:07:04,830 --> 00:07:06,900
než Hubblův teleskop.

80
00:07:09,970 --> 00:07:14,200
Poskytl nám například detailní pohled na "upíří dvojhvězdu".

81
00:07:16,160 --> 00:07:19,030
Jedna hvězda "krade"materiál své sousedce.

82
00:07:23,670 --> 00:07:28,450
Okolo Betelgeuse byly detekovány nepravidelné chuchvalce prachu –

83
00:07:28,450 --> 00:07:32,410
jde o hvězdného obra, jenž se jednou stane supernovou.

84
00:07:34,750 --> 00:07:40,000
A v zaprášených discích okolo nově narozených hvězd astronomové našli...

85
00:07:40,990 --> 00:07:44,350
...stavební materiál na budoucí světy podobné Zemi.

86
00:07:45,080 --> 00:07:50,690
VLT je nejostřejším astronomickým okem, jaké má lidstvo k dispozici.

87
00:07:51,380 --> 00:07:54,760
Astronomové však mají další myšlenky na zvětšení svých obzorů

88
00:07:54,760 --> 00:07:56,870
a rozšíření svého pohledu.

89
00:07:56,870 --> 00:07:59,700
Na Evropské jižní observatoři

90
00:07:59,700 --> 00:08:05,590
se naučili vidět vesmír ve zcela jiném světle.

91
00:08:10,250 --> 00:08:14,010
Dr. J se loučí s dnešní mimořádnou epizodou ESOcast.

92
00:08:14,010 --> 00:08:17,390
Nashledanou příště s dalším vesmírným dobrodružstvím.

93
00:08:20,000 --> 00:08:21,290
ESOcast produkuje ESO,

94
00:08:21,290 --> 00:08:23,470
Evropská jižní observatoř.

95
00:08:23,470 --> 00:08:25,290
ESO, Evropská jižní observatoř

96
00:08:25,290 --> 00:08:27,470
je přední mezivládní vědecká a technologická astronomická organizace,

97
00:08:27,470 --> 00:08:30,000
jež vyvinula, sestrojila a provozuje nejpokročilejší pozemské teleskopy na světě.

98
00:08:32,000 --> 00:08:39,000
Text titulků vytvořen v ESO; překlad: Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

99
00:08:51,530 --> 00:08:54,330
Po seznámení s ESO

100
00:08:56,260 --> 00:08:59,730
můžete pokračovat 'za hranice našeho světa' s Hubblem.

101
00:09:02,400 --> 00:09:04,730
Hubblecast přináší nejnovější objevy

102
00:09:04,730 --> 00:09:08,430
nejslavnější a nejvíce ceněné kosmické observatoře, 

103
00:09:11,020 --> 00:09:14,420
Hubblova kosmického teleskopu (NASA/ESA).

