1
00:00:09,780 --> 00:00:16,640
Nemůžeme se dotknout hvězd, proletět vzdálenými galaxiemi, ani přistát na planetách mimo Sluneční soustavu.

2
00:00:16,640 --> 00:00:22,200
Takže většinu vesmíru a toho, co obsahuje, můžeme studovat jen prostřednictvím světla.

3
00:00:22,200 --> 00:00:24,900
Světla, které vidíme, i světla, které vidět nemůžeme.

4
00:00:24,900 --> 00:00:28,060
To je důvod, proč jsou pro astronomy tak důležité dalekohledy:

5
00:00:28,080 --> 00:00:31,240
jsou to stroje sbírající světlo - všechny jeho druhy.

6
00:00:31,240 --> 00:00:35,240
Jsou něco jako velmi citlivé umělé oči, kterými se díváme na oblohu.

7
00:00:35,960 --> 00:00:39,480
Čím větší dalekohled, tím více toho uvidíme. Proč?

8
00:00:39,480 --> 00:00:45,100
Protože větší oči - jako například oči sovy - mají větší plochu, takže soustředí více světla,

9
00:00:45,100 --> 00:00:49,260
a díky tomu rozliší slabší rozdíly v barvě a dávají ostřejší obraz.

10
00:00:49,260 --> 00:00:53,260
Menší oči - jako například pavoučí - zachytí méně světla,

11
00:00:53,260 --> 00:00:57,600
takže mají problém rozlišit detaily, a vše vidí trochu rozmazaně.

12
00:00:57,620 --> 00:00:59,780
S dalekohledy, je to úplně stejné.

13
00:01:00,160 --> 00:01:03,980
Představme si světlo jako déšť a dalekohledy jako vědra, jimiž jej sbíráme.

14
00:01:03,980 --> 00:01:08,020
Snadno pochopíme, že čím větší máme kbelík, tím více vody dokážeme  zachytit.

15
00:01:08,020 --> 00:01:11,520
Stavba velmi velkých teleskopů je však nejen drahá,

16
00:01:11,520 --> 00:01:14,400
ale také obtížná a někdy i nemožná.

17
00:01:14,780 --> 00:01:20,600
Co kdybychom tedy zkusili místo stavby jednoho obřího vědra spojit mnoho menších dohromady?

18
00:01:20,600 --> 00:01:22,020
Skvělý nápad!

19
00:01:22,020 --> 00:01:24,640
Tímto způsobem by šlo posbírat stejné množství srážek,

20
00:01:24,640 --> 00:01:27,760
získat stejné informace, ale mnohem jednodušším způsobem.

21
00:01:27,760 --> 00:01:32,480
Nebo ještě lépe: co kdybychom místo  snahy shromáždit všechnu dešťovou vodu, zkusili získat jen její část,

22
00:01:32,480 --> 00:01:38,000
pomocí kbelíků rozmístěných v klíčových místech, abychom jí získali dost k odhadnutí charakteristiky celého deště?

23
00:01:38,000 --> 00:01:40,280
To by bylo ještě mnohem rychlejší a levnější!

24
00:01:40,280 --> 00:01:43,180
Přesně takto astronomové přemýšleli už před lety:

25
00:01:43,180 --> 00:01:48,680
spojením několika různých malých dalekohledů do jedné soustavy pozorovali mimořádně jemné detaily vesmírných objektů,

26
00:01:48,680 --> 00:01:52,460
jaké by jinak viděli jen pomocí jediného teleskopu o průměru několika kilometrů!

27
00:01:52,460 --> 00:01:55,360
Této technice říkáme ​​‚interferometrie‘.

28
00:01:55,420 --> 00:02:01,980
ALMA pracuje přesně tímto způsobem. Až 66 antén může pracovat společně jako jeden velmi, velmi velký teleskop.

29
00:02:01,980 --> 00:02:05,080
Stala se jedněmi z nejostřejších očí, která kdy prohlížela oblohu.

30
00:02:05,080 --> 00:02:09,100
Svým nejostřejším zrakem dokáže ALMA studovat velmi slabé světlo přicházející z vesmíru

31
00:02:09,100 --> 00:02:13,020
a pořizuje snímky, jaké si astronomové ani netroufali představit.

32
00:02:14,100 --> 00:02:19,200
Text titulků ESO. Přeložil - Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

